Historičtí Keltové pak postupně expandovali všemi směry, od Británie po Turecko. Česká kotlina nebyla výjimkou. Právě na našem území totiž sídlili keltští Bójové, příbuzní velkého kmene ze severní Itálie, kteří dali našemu území i jméno – Boiohaemum (Bohemia).
Laténská kulturní oblast. Skleněný náramek (5. stol. př. n. l., Muzeum v Remeši) Přestože není jasné, kde přesně laténská kultura vznikla, odborníci se shodují, že její centrum leželo na severozápadní hranici kultury halštatské, tedy severně od Alp, na území mezi údolími Marny a Mosely na západě a dnešním
1. V 1. století př. n. l. opustili naše území keltové. Místo nich přišly na naše území dva germánské kmeny. Tyto kmeny byly zaostalejší než Keltové. Žili převážně v neopevněných vesnicích. Uměli tavit železo. Ve 4. století
Během měnové reformy na konci 19. století jste si mohli vyměnit vysloužilé guldeny (zlaté) za rakousko-uherské koruny, a to v poměru 1 : 2. Za 5 zlatých (pětku) jste tehdy dostali právě 10 korun. Nejslavnější platidla na českém území. Nejstarší mince na našem území používali Keltové.
Keltský kmen Bójů žil na našem území již zhruba ve 4. století před naším letopočtem. Díky jejich bojovým schopnostem si je na některé úkoly najímali Řekové, kteří jim za odvedené služby platili zlatými mincemi. Keltové si platidlo velmi rychle oblíbili a mince nahradily do té doby používaný směnný obchod.